úterý 13. listopadu 2018

Vzpomínání.

Nastal čas krátkých dnů a dlouhých nocí,
čas mlhavých dní, mrholení i dešťů,
 čas pocitů celodenní tmy, 
čas, který v mnoha lidech vyvolává depresívní náladu.

Je to také čas předvánočních nákupů,
nakupování dárků, čas pečení cukroví
a příprav na Vánoce i na konec roku.
Za dlouhých večerů také pomalu probíráme,
co jsme v tom letošním roce stihli,
 co hezkého i špatného jsme prožívali a ještě prožíváme.

Vracíme se k fotografiím od lednových procházek kolem města
a pokračujeme prvními jarními výlety do přírody.


Léto bylo letos mimořádně krásné, slunečné a teplé.
Téměř nepršelo 
a tak se dalo dopředu naplánovat mnoho výletů. 

Postupně procházíme všechny fotografie a vzpomínáme,
jak jsme cestovali, která místa nás upoutala nejvíce,
a také jsme si našli tipy na další výlety pro příští rok.


  Já nejraději vzpomínám na pobyt v mém rodném městě -  Telči.
Pokaždé zajdu na místo, kde jsem se narodila 
a nezapomenu tam položit kytičku.
Narodila jsem se totiž doma, ale dům už tam nestojí.
Je tam park a nové sídliště.
Stará lípa, která stála na dvoře
padla po zásahu bleskem,
a na jejím místě je vysazená  lípa nová.

Studna s pumpou, která bývala ve dvoře u našeho  domu, tam stále je a pořád se používá. 


Těším se, že se tam příští rok znovu podívám
a zase položím kytičku na místo, kde stával dům,
místo mého narození.


Moc si přeji, aby tam zase se mnou byla moje sestra,
se kterou se po těchto místech rády touláme a
ona se tu setkává se svými spolužáky a kamarády.


A tak máme teď, v tom nevlídném počasí,
 dost času na prohlížení fotografií
a při nich vzpomínáme na krásné zážitky
většiny dní letošního roku
 a při vzpomínání unikáme podzimní depresi...



Okomentovat